Každý člověk se v životě může dostat do nouze. Představte si, že znám jednoho bezdomovce, který neměl žádné peníze, chodil po ulici, chodil po lidech a ptal se pořád, neustále, jestli mu dá někdo nějaké peníze. Bylo mi ho velice líto a já jsem se snažila někdy nad tím nemyslet, ale nešlo to, protože jsem ho často potkávala a bylo mi ho opravdu líto. Jednoho dne, když šel kolem mě, tak jsem věděla, že mě zastaví a bude se mě ptát na to, zda mu dám nějaké peníze. Samozřejmě se stalo přesně to, co jsem očekávala, zastavil mě a zeptal se mě: „Dáš mi 20 Kč?“ A já jsem se na něho podívala a říkám: „Ano, mám a půjčím vám.“ Bylo mi ho velice líto, myslím si, že dobrý skutek by se měl v životě dělat, a já ho dělám proto, že mě toho pána bylo líto a chtěla jsem, aby byl spokojený, že jsem mu pomohla.
Na druhou stranu jsem se ale na něho podívala, a ještě jsem mu znovu řekla, že by třeba bylo vhodné, kdyby šel někam do práce a aby si našel svoje bydlení. Říkal mi, že to má velice těžké a náročné, protože splácí právě i nějaké dluhy a občas jde na nějakou brigádu. Sdělila jsem mu, že by bylo vhodné, aby si našel nějakou stálou práci, kde by si třeba ten příjem zlepšil a všechno by se změnilo k lepšímu. Vzal si moje rady k srdci a řekl, že s tím zkusí něco udělat. Když jsem ho potkala podruhé, zase se mě ptal na to samé: „Dáš mi 20 Kč?“ Ano, dala jsem mu zase 20 Kč, ale zase jsem se ho zeptala na to, jak pořešil tu věc, aby šel do práce. Začal mi říkat, že nemůže vůbec nic sehnat, že se ptal, ale nic nenašel. Doma jsem sedla k počítači a našla jsem práci, která by mu mohla sedět.
Bylo to noční vybalování z kamionu, a to mě velice potěšilo, protože za to nabízeli i pěkné peníze a bylo to na hlavní pracovní poměr. Když jsem toho pána potkala, tak jsem ho zastavila tentokrát já. Řekla jsem mu, že jsem mu sehnala práci a je potřeba, aby do ní nastoupil. Kupodivu souhlasil a já jsem mu všechno zařídila. Dokonce jsem do té firmy i zavolala a tomu pánovi jsem velice pomohla. Vzhledem k tomu, že ten pán, který pořád chodil pro peníze, tak vlastnil i dům, a přestože to za něho platila ještě jeho maminka, tak od té doby, co chodil do práce, řekl svojí mamince, že si vezme nebankovní americkou hypotéku a že dá svůj dům do zástavy a že ho bude pravidelně splácet, protože už má práci. Jelikož jeho maminka viděla, že práci má, tak najednou jeho maminka s tímhle souhlasila, a od té doby si ten pán, který chtěl těch 20 Kč, žije na vysoké noze a je šťastný, spokojený a má vlastní bydlení. Je tam se svojí maminkou a jeho maminka je na něho hrdá, že se takhle v životě díky mým radám, které si vzal k srdci, posunul.