V dnešní ekonomické situaci chce mnoho lidí co nejvíce šetřit. Je to pochopitelné, a rozhodně rozumné. Zároveň bychom však měli vědět, jak na to. Ne vždy totiž to, co se tváří jako úspora, úsporou skutečně je. Typickým příkladem je v tomto případě pěstování vlastního ovoce či zeleniny na zahradě.
Dalo by se říci, že je to v podstatě klasika. Máme zahradu, tak si na ní uděláme záhonek, kde budeme pěstovat například mrkev, hrášek či brambory. Nebudeme je tak muset (alespoň z části) kupovat v obchodě a tím ušetříme peníze. Zdá se to poměrně logické, avšak ve skutečnosti jsou zde náklady vyšší, než bychom čekali.
Jistě, obvykle počítáme pouze cenu semínek či sazenic. Ta ovšem tvoří jen část toho, co bude potřeba zaplatit, a s čím většinou nepočítáme, neboť se jedná o věci, které nevidíme přímo, ačkoliv náš rozpočet rozhodně ovlivňují.
Tím prvním jsou výnosy. Nelze totiž počítat s tím, že každé semínko vzejde, a že každé vyprodukuje perfektní kousek zeleniny či ovoce. V některých případech je to dokonce nežádoucí, například u mrkve či ředkviček, které se protrhávají. To ovšem znamená v podstatě peněžitou ztrátu. Ano, můžeme si říci, že jde jen o pár korun, ale když si spočítáme, kolik bychom ušetřili, kdyby ono semeno či sazenice vzešly, je to skutečně pár korun?
Dalším problémem je typ půdy. Málokdo si uvědomuje, že každá plodina potřebuje trochu jiný, a že to, co vyhovuje mrkvi, nebude vyhovovat bramborám. A jelikož obvykle na zahradě máme jen jeden typ, je jasné, že výnosy nebudou ani zdaleka takové, jaké by mohly být.
Následně je tu voda. Vzhledem ke globálním změnám klimatu a s tím spojenou změnou rozdělení srážek se mu nevyhneme, pokud chceme sklidit alespoň něco. V létě je dokonce nutné zalévat i dvakrát denně, což při cenách vodného a stočného není zrovna ideální.
Je tedy jasné, že pěstovat vlastní produkci rozhodně není tak levné, jak by se mohlo na první pohled zdát.