Rodičovské pouto

Vztahy nejsou vždy jednoduché, a je potřeba aby se každý snažil, aby fungovaly. Zejména funkční rodina není zadarmo a je potřeba, aby se k sobě hezky chovali rodiče i děti. Bohužel velká část rodin nefunguje už od narození dětí, protože narození dětí je pro každý vztah velkou zkouškou, a ne každý vztah jí projde bez problémů. Jak děti rostou, rodiče si uvědomují že už znova malé nikdy nebudou, a zpravidla se s nimi snaží trávit co nejvíce volného času. Je totiž přirozené, že jak děti stárnou, mají klesající potřebu s rodiči trávit čas. Během puberty se snaží odstřihnout úplně, a pokud je rodina nefunkční, svou roli v ní hraje alkohol nebo nezájem o děti, děti logicky z takového prostředí chtějí pryč.

Vztahy se zhoršují a děti si nakonec vyberou svůj vlastní život. Někdo s tím váhá, protože se bojí že ho okolí nebo i zbytek rodiny odsoudí, protože přece jsou to rodiče. Do rodiny ale nikdo nevidí, a tak se každý musí rozhodnout sám za sebe, dokonce i děti. Faktem je, že pokud rodina funguje, nic není silnější než pouto rodičů s dětmi. Vzájemně se podporují v jakémkoliv rozhodnutí a pomáhají si. Rodiče pak hlídají svoje vnoučata, děti pomáhají s údržbou domu. Je toho hodně co pro sebe rodiče a děti mohou v dospělosti dělat, ale není to samozřejmost.

Logicky lidé nejraději vzpomínají na to, když byly jejich děti v dětském věku. Je krásné pozorovat, jak děti rostou, jak se učí, a je krásné dostávat jejich čistou a bezpodmínečnou lásku. Narození děti je dat, který každému nebyl dán, a proto je potřeba si ho náležitě vážit. Každý samozřejmě rodičem být nechce a je to v pořádku, ale normální je děti mít a chtít je. Nejde jen o to, že nebudete ve stáří sami (ano, to můžete být i s dětmi, ale potom je asi chyba ve vás a vašem vztahu), ale jde i o to, že světu předáte další skvělé bytosti, které mohou být přínosem společnosti.