Když staví zedníci zeď z cihel nebo z tvárnic, pokládají je na sebe a přeměřují je ocelovým metrem. Někdy však stačí pouhý odhad a stavební práce probíhají „od oka“. Podobně si počínají i zkušení obkladači, kteří pokládají dlažbu nikoli na plastové křížky, ale využívají své intuice a jednotlivé dlaždice kladou tak, jak jim napovídá zrak. Někdy jsou dlaždice i druhé jakosti a mohou mít i odlišné délkové rozměry, a zde se pak žádné přesné měřidlo neuplatní. Toto však neplatí pro strojírenství. Nemůžete si tu dovolit měřit součástky „od oka“, ve strojařině záleží na desetinách a někdy i tisícinách milimetru, a tak přesný odhad nikdo z nás nemá.
Strojaři využívají ve své praxi celou řadu měřidel a měřicích přístrojů, některá jsou na veřejnosti velmi dobře známá, jiná jsou natolik svérázná, že o nich někteří z vás nikdy neslyšeli.
Posuvné měřítko – posuvná měřidla neboli šupléry jsou asi nejrozšířenějším měřidlem strojařů. V běžné praxi strojírenských provozů a zámečnických dílen obvykle postačí. Ovšem tam kde je nutné měřit přesněji, nasazují se již mikrometry.
Mikrometry – jsou zapotřebí zejména při měření rozměrů, kde se již hraje o tisíciny milimetru. Jde například o velmi přesné součástky, komponenty pohyblivých strojů a zařízení.
Pasametry – neboli poměrová měřidla se využívají hlavně u velkosériové výroby. Urychlují měřicí proces tím, že se obrobky pouze přikládají k měřicím trnům a velmi rychle se zjistí, zda je výrobek v toleranci, nebo není.
Subita – pro přesná měření dutin (vnitřních rozměrů) slouží https://www.zive.cz/poradna/co-je-to-apache-a-k-cemu-slouzi/sc-20-cq-62612/default.aspx%3Fconsultanswers%3D1 subita neboli dutinoměry.
Sinusová pravítka – pro přesné měření úhlů kuželových částí výrobků jsou zapotřebí speciální měřidla, která známe pod souhrnným názvem sinusové pravítko. K měření se využívá znalosti goniometrických funkcí.
Ostatní měřidla – strojaři také potřebují ke své práci úhelníky, pravítka, příměrné desky, prizmata, různé kostky a podložky, číselníkové indikátory, Johansonky a kalibry.