Hraní her zkrátka k lidskému životu patří, ať už se jedná o děti či o dospělé. Jistě, ti druzí si hrají podstatně méně, avšak to neznamená, že si nehrají vůbec. Avšak ačkoliv máme dnes k dispozici stovky nejrůznějších her, od těch stolních přes počítačové až po sportovní, je pravdou, že některé z nich hrají mnohem větší prim, než bychom čekali. Jak už to tak zkrátka bývá, popularita a trendy zasahují i sem. Rozhodně tedy nezaškodí podívat se na ty, které hrajeme nejčastěji.
Samozřejmě je jasné, že tyto se liší podle toho, zda se jedná o dítě či dospělého. Oba mají poněkud odlišné priority a potřeby, a to, co rádi hrají, to reflektuje. Zatímco dítě bude spíše tíhnout k jednodušším hrám či pohybu, jako například hra na honěnou či lezení po prolézačce, dospělý raději zvolí něco složitějšího, co skutečně zaměstná jeho mozek. Takové hry by však byly nad možnosti dítěte.
Dále na to má vliv také sociální skupina. Každá preferuje něco jiného. Dítě, které vyrůstá ve městě, bude spíše hrát počítačové hry. Naproti tomu dítě z chudé rodiny, které ale žije v komunitě podobných rodin, bude spíše chodit s ostatními dětmi ven. Co se dospělých týče, tak ti sociálně slabší mají raději jednodušší hry, někdy i návykové, které poskytují rychlý dopamin. Oproti tomu ti s vyšším vzděláním dávají přednost těm, které skutečně zaměstnají mozek a u kterých zapomenou na své starosti a problémy.
Zapomenout však nesmíme ani na schopnosti každého jednotlivce. Zdaleka ne každý je stejně nadaný, ať už pohybově či jinak. Přitom budeme samozřejmě preferovat ty hry, kde můžeme využít toho, v čem jsme dobří. To ostatně platí i pro zdravotní stránku. Dítě, které je často nemocné, bude spíše preferovat klidnější hry, a naopak.
Je tedy jasné, že u každé skupiny je to jinak a máme zde mnoho nejrůznějších faktorů. Stanovit všeobecně oblíbenou hru tak není tak jednoduché, jak bychom si mohli myslet.